Obrazy ze života Boženy Němcové

Na i-vysílání je k dispozici polohraný dokumentární film o Boženě Němcové, spisovatelce, kterou máme rádi, zajímá nás a oslovuje nás její literární práce. Její život je pro dospělé i mladé lidi celkem zajímavý. "Chtěla bych se narodit za 200 let ... " píše paní Božena Němcová. Narodila se ve Vídni. Jako dítě žila v Ratibořicích. Když přišla do Ratibořic, byly jí teprve tři roky a s velkou pravděpodobností nemluvila česky. Doma jí říkali Bety. Byla učenlivé a po vzdělání toužící děvče. Ráda četla, psala básně a první naivní romány, to vše zřejmě v němčině. Až teprve když Božena Němcová žije s manželem v Polném, přiklání se k češtině.  Její manžel ji přivádí do Prahy. Němcová je vlasteneckou společností zcela okouzlena. Psala pod pseudonymem "Iris". V módě byly vlastenecké výlety, kde vedli vzdělaní vlastenci vlastenecké rozhovory. Stromy, oblaka, země, půda ...  něco, co bychom nazvali dnes ekologickým motivem (pan Cílek). Václav Bolemír Nebeský okouzlil Boženu Němcovou, spolu diskutovali o všem dění, o literatuře a umění. Tehdy vyšla Boženě Němcové báseň "Ženám českým". Božena Němcová byla skvělá vypravěčka, jistě jako vlastenka byla vyzvána ke psaní v českém jazyce. Božena Němcová tedy psala a v češtině se zlepšovala. Psala pohádky a pověsti, dopisovala si s Čelakovským a Erbenem, které svým psaním zaujala. Na Domažlicku, kde žila se svým manželem, pochopila, co je to venkov, a včlenila ho do svého vyprávění. V roce 1848 přišel politický ruch i na Domažlicko. Němec měl nějaké projevy, napsal nějaké dopisy, v tu dobu se ucházel o místo poslance, ale nakonec to bylo použito úřady proti němu. Na cestách milou slovenskou krajinou Božena Němcová ráda zapomínala na starosti. Podnikla na Slovensko celkem čtyři cesty, mělo to pro ni velký význam. Vlastivědné črty ze Slovenska. Propojeni se do paměti předků. Bez Slovenska by možná nebylo ani české Babičky (pan Cílek). Po osmačtyřicátém roku přišly těžké časy. Božené Němcové zemřel její milovaný syn Hynek. Byl na studiích v Praze, velmi dobře kreslil a měl teprve patnáct roků. Rodina v tu dobu dost strádala a žila v bídě. Němec ani nemohl přijet se poklonit na Hynkův hrob, byl hlídán úřady a žandáři mu pobrali, co se dalo - Palackého, listy od Boženy Němcové. Život Boženy Němcové nebyl tedy žádná radost, až na děti, lásky a psaní, kromě období, kdy jí to nešlo. Při všem tom neštěstí vystoupil najednou obraz malého údolíčka a babičky, celé rodiny Proškovic ...

Film nás rozhodně zaujal. Pan Velíšek, který maloval obrázky k jednomu z moderních vydání Babičky nás ale moc nenadchl!! a stejně tak pan spisovatel nebo básník Karel Hynek, nejsme si vůbec jisti, jestli opravdu obnovil Babičku v její skutečné podobě??? Ale v Huse na provázku je Babička skvělá A pan Cílek nás svými slovy vždycky nadchne