Zlá krev 6

Zlá krev (6/7)

Seriál Sňatky z rozumu, natočený v roce 1968 podle prvních dvou dílů románové pentalogie Vladimíra Neffa Sňatky z rozumu a Císařské fialky, vyvrcholil událostmi kolem slavnostního otevření Národního divadla v roce 1881. O sedmnáct let později vzniklo podle románů Zlá krev a Veselá vdova sedmidílné pokračování. Dějově bezprostředně navazuje rokem 1881 a dále rozvíjí dramatické osudy několika pražských rodin v osmdesátých a devadesátých letech předminulého století - rodina Bornů, Nedobylů i Pecoldů.

Nečekaně bohatá Marie Nedobylová posílá své syny k nejlepším pedagogům. Osmnáctiletého Metoděje, nadaného houslistu, k profesoru Otakaru Ševčíkovi, kde se seznámí s šestnáctiletou Emmou Kittlovou, budoucí Destinovou, a bláznivě se do ní zamiluje. Emma ho uvede do salonu otce, milionáře Kittla, kde Metoděj sleduje živé debaty mladých intelektuálů, tak či onak se klonících k myšlence socialismu. Poznává tu Rudolfa Mrvu. Mrva ještě týž večer agituje v dělnickém spolku Žižkovan,aby se na ulicích začerňovaly německé nápisy jen proto, aby vzápětí šel informovat komisaře Kiesla. Když se ukáže, že policie o akci zřejmě věděla, podezření na Mrvovo provokatérství vzroste. Demonstrace dělnictva a mládeže 17. 8. 1893 na Staroměstském náměstí dala pražské policii záminku k zastrašovací akci. Bylo zatčeno několik lidí. Mrva si telefonicky u Kiesela objedná vlastní zatčení, aby před svými vrstevníky zachoval gloriolu zajímavého nebojsy. Kiesel ale projevuje přání odhalit nějaké velké protistátní spiknutí. I Vídeň si to přeje. Ale Mrva o ničem neví, tvrdí po pravdě, že v Praze nejsou žádní spiklenci.

Na motivy románů Vladimíra Neffa napsal Otto Zelenka. Režie František Filip.