O třech dracích na Déčku

Pohádky Karla Jaromíra Erbena 

Byl jednou jeden hrabě. Ten hrabě měl 3 dcery a 100 prasat. A v tom okolí byl drak a hrabě mu každý den musel jedno to prase dát. I dal ten hrabě rozhlásit, že když se najde člověk, který by ta prasata pásl a pokaždé je všechna přihnal z pastvy domů, tomu že dá za ženu jednu ze svých dcer.

Našel se takový člověk. Byl obyčejný, nosil jen halenu, jmenoval se Martin a povídá: "Já budu pást a všechny je domů přiženu. Musíš mi ale dát 3 bochníky chleba, 3 vědra kořalky a jednoho sluhu. "

Všechno dostal a vyhnal prasata na pastvu. Když přišli na místo, řekl sluhovi: "Dejme tu potravu tam pod ten strom."

Udělali to a všechna prasata se rozeběhla na pastvu. Tu najednou počal foukat vítr, přišel tříhlavý drak a řekl: "Snadno můžeš být tak silný,
když toho tolik sníš. Však až já to sním, budu taky tak silný." A skutečně.
Sežral to i vypil a opil se. Když se začal v opilství potácet, přišel Martina všechny tři hlavy mu uřezal.
Pak šel shánět prasata, až přišel k měděnému zámku, který se pomalu otáčel na muří nožce. Řekl: "Stůj! Já jsem toho zámku pán." A zámek hned zůstal stát.
Vyšla z něho čarodějniceon jí řekl: "Dobrý den, matičko!"
A ona mu odpověděla: "Kdybys mi neřekl Dobrý den, matičko, byla bych tě na prach rozdrtila. Ale když jsi mi tak hezky řekl, pojď ke mně do světnice. Tam za trámem najdeš měděný proutek a ve stáji 3 koně. Když budeš chtít jet, vezmi jen ten proutek, uhoď jím koně a povětřím poletí."

Dobře. I vzal ten proutek a hnal prasata domů. Hrabě už vyhlížel oknem.
Měl starost, jsou-li všechna. Spočítal je a byla všecka.

Druhý den se ho hrabě tázal: "Co chceš tentokrát, abych ti dal s sebou?"

"Jiného nic, než 6 bochníků chleba, 6 věder vína a 6 věder kořalky.

"

I dali mu to. Pasák se vydal na cestu. Zapískal a prasata běžela poslušně za ním. Když tam přišel, dal tu potravu zas pod jeden strom a povídá sluhovi: "Pojď, poodejdeme o kus dál, lehneme si a budeme hezky zticha. Však drak zase přijde." A vskutku.
Za malou chvilku začal vítr foukata přišel drak a měl 6 hlav. "Copak si myslíš, usmrkánku, že mě přemůžeš jako mého bratra? Však až já to sním,
budu tak silný jako ty."

Snědl to a vypil, ale taky se opil. A tu pastýř skočil a usekl mu všech 6 hlav. Potom šel dále lesem, až přišel ke stříbrnému zámku. Ten se také otáčel na muří nožce.
Aby do něho mohl, řekl mu: "Stůj, zámku! Já jsem tvým pánem."
A zámek hned zůstal stát. Vyšla z něho čarodějnice a on jí řekl: "Dobrý den, matičko!"
A ona mu odpověděla: "Kdybys mi neřekl: Dobrý den, matičko, byla bych tě na prášek rozdrtila. Za to však máš tam ve stáji 6 koní a ve světnici najdeš stříbrný prut. Až budeš chtít jet, jen tím prutem koně uhoďa poletíš ještě rychleji povětřím, než na koni z měděného zámku."

A tak si ten prut vzal a šel pro svá prasata. Když je našel, jen zahvízdl a všechna šla za ním sama domů. Hrabě se pastýře ptal i třetí den,
co chce, aby mu dal na pastvu.

On odpověděl: "12 bochníků chleba, 12 věder vína a 12 věder kořalky."

Ani unést to nemohli, museli to na vozíku vézt. Přišli na místo, prasata šla na pastvu a pasák hned řekl sluhovi: "Nechme všechno, co máme, tuhle
pod stromem. A musíme být zticha."

Za malou chvilku počal vítr foukat a začalo pršet. A tu přišel drak. Měl 12 hlav a řekl: "To jsi ty, usmrkánku, který jsi mé dva bratry zabil? A myslíš, že i mě zabiješ? Já to teď všechno sním a vypiju a pak běda tobě!"

Drak to všechno sežral a vypil, opil se a začal se motat. Tu ti dva vyskočili a pustili se do něho. Ale hlav bylo moc a byl by jim málem odolal. Pak šel zas pastýř do lesa a přišel až ke zlatému zámku, který se taky otáčel na muří nožce.
"Stůj, zámku! Já jsem tvým pánem!" zavolal a zámek hned zůstal stát a vyšla z něho stařena. "Dobrý den, matičko."
A ona mu odpověděla: "Kdybys mi neřekl, dobrý den, matičko, byla bych tě na prášek roztrhala, ale za to jdi do mé světnice. Najdeš tam zlatý prut, ve stáji 12 koní. Když budeš chtít jet, jen tím prutem švihneša poletíš povětřím ještě rychleji nežli na koni ze stříbrného hradu."

Pasák poděkoval, hvízdl na prasata a ta šla v pořádku domů za ním. Když přišel domů, pan hrabě a jeho dcery zase spočítalivšechna prasata
a opravdu byla všechna. Ale hrabě začal litovat svého slibu. Nemohl se smířit s tím, že by měl dát svou dcerupasákovi vepřů. A tak poručil,
aby dali na věž zlaté jablko. A čí kůň vyskočí až tak vysoko, že je jezdec sundá, tomu teprve dá svou dceru. Když přišel den soutěže, vypravilo
se tam mnoho pánů na koních. A někteří i vyskočili. Ale kdepak na věž. Pasák stál stranou, kouká se a povídá: "Prosím, panstvo, mohu i já to zkusit se svým koněm?" Co by mu to nedovolili?
Jen se mu smáli. A tak Martin šel pro svého koně, oblékl si měděný oděv a jel. On nejel po zemi, on letěl v oblacích. Jablko hned utrhl a zase zmizel.
Převlékl se, vzal si zas svou halenu a to jablko schoval do rukávu. A tu dal hrabě rozhlásit znovu, že kdo jablko sundá z věže, dostane jeho dceru.
I sešlo se zase mnoho pánů, ale ani jeden ho nemohl sundat.
A tehdy zase přišel on, aby mu dovolili to zkusit.
A oni mu řekli, že může. Tentokrát na sebe oblékl stříbrný oděv, zase to jablko sundal a hned ujel, převlékl se do své haleny a šel s jablkem v rukávu domů.

A protože pořád nebylo rozhodnuto, dal pan hrabě vyhlásit soutěž potřetí. Tentokrát se pasák oblékl do zlatého oděvu a sundal třetí jablko. A když je pak všechna panu hraběti ukázal, nezbylo mu nic jiného, než mu svou dceru dát. Martin si vzal tu nejmladší, která se mu vždycky nejvíc líbila, odjel s ní na své 3 zámky a byl velkým pánem.

decko.ceskatelevize.cz/pohadky-karla-jaromira-erbena