Jak se sedlák se selkou ulakomili
Pohádka z cyklu České pohádky podle předlohy Boženy Němcové.
Sedlák si spokojeně žije se selkou, až jednoho dne zjistí přímo před obědem, že se k nim na návštěvu kmotr vypravil. To však se jim vůbec nelíbí, protože mají zrovna navaříno a stůl plný. Ke všemu má kmotr takový žaludek, že by se mu do něj vešel žebřiňák i s potahem", jak praví sedlák. Kmotr už je za humny a tak nezbývá než v rychlosti všechno jídlo poschovávat - husu na pec, kýtu na kamna, klobásu zastrčí do trouby, buchty dají na almaru a pivo pod lavici, tam to kmotr jistě nenajde. Ale Honzík všechno viděl a kmotříček má informace z první ruky. Když vejde do chalupy, sedlák se selkou na oko litují, že jde tak pozdě, jelikož s nimi mohl dobře poobědvat. "Inu, jak tak jdu kolem rybníka, po té pěšině blízko lesa, však to tam znáte. Z čista jasna mi přes cestu had. Už, už by mě byl kousl do nosu, ale já jsem se ohnal touhletou sukovicí a na místě jsem ho zabil. Had vám to byl pořádný kus jako trámec. Hlavu měl velikou jako ta kýta, co ji máte na kamnech. Ale to ještě nic není. Tlustý byl jako ta husa, co je na pícce. A masíčko měl bílé jako ty buchty, co jsou na almaře. Dlouhý byl, věřte mi to nebo ne, jako ty klobásy, co leží stočené na zelí v troubě. A krve z něj bylo, co piva v těch dvou džbánech, co tamto pod lavicí stojí. Takový vám to byl had." Sedlák se selkou nakonec všechno jídlo vyndají a kmotříčka pořádně pohostí, protože lež má nohy krátké, slaboučké a tuze vratké.
Černobílou pohádku natočil v roce 1968 pan režisér Ludvík Ráža. Scénář M. Nápravník.
České pohádky Jak se sedlák se selkou ulakomili