Daleko, hluboko, a vysoko
Veselá pohádka z cyklu Pohádka pro pamětníky vypráví o jednom statečném Matějovi, který musel projít celý svět, aby našel své štěstí.
Matěj koupil své milé Rózince to největší srdce z perníku u perníkáře na návsi, ale Rózince se perníkové srdce nelíbilo a poslala Matěje do Obří Lhoty. "Kdybys mě měl doopravdy rád, tak by sis podrážky uchodil, a šel bys až na kraj světa, a třeba až do Obří Lhoty. A nepřinesl bys mi první srdce z první návsi od prvního usmoleného perníkáře. A jestli se tohle srdce zdá někomu veliké, tak mu ho odnes, ale mě už nechoď na oči, leda s perníkem z Obří Lhoty." Matěj se vypraví do světa a po cestě potká Janičku, která spadla z hrušky. "To si mi pěkný krajánek, jdeš světem, jakoby tě někdo postrkoval. Jdeš světem ne pro radost, ale jako kdybys musel. Tebe někdo začaroval? Nejsi ty nakonec nějaký princ?" – "Jsem jen Matěj z Matějova" Janička žije s babičkou v chaloupce. Babička peče vdolky zrovínka takové jako pekla Matějova maminka. Matějovi se u babičky moc líbí, ale musí Rózince pro perník. "Pamatuj si, v perníkovém srdci láska nebydlí. A až tu svou Obří Lhotu najdeš, nezapomeň, že je tam všechno daleko, hluboko a vysoko." – "Bude mi smutno, i po Janičce." – " Jen běž, sám všechno poznáš." Matěj jde dál do světa a potká Fricka, kterému všechno poví a hlavně mu poví všechno o Rózince, rychtářově dceři. Matěj dojde do až Obříkova a dožaduje se svého srdce, ale právě zasedá rada na tajném sezení obecní rady. Chtějí zavřít Matěje do šatlavy. "Když je nouze nejvyšší, Fricek tě vždy vyslyší." Fricek obere Matěje o všechny peníze, když mu prodá kouzelnou píšťalku. "Když na ni smutně zapískáš, veselou chásku přivoláš." Matěj si v duchu přeje, aby mu přivolala Janičku, kterou v lese posléze potká. "Máš vlastní hlavu a srdce, až přijdeš na to, jak je použít, potom se vrať." Matěj míří k Rózince a zastaví se v hospodě, kde Fricek hraje karty o peníze. Matěj chce Fricka potrestat, ale ten mu dá kouzelné brýle. "Nasadíš si je na nos, a v tu ránu budeš v Obří Lhotě." S brýlemi na nose vidí Matěj věci daleko, vysoko a hluboko. "Už jsem na to přišel, Janičko!" Fricek nabízí svatbu Rózince, která by s ním i utekla, ale ten se jen strachuje, aby dostal její věno. Matěj Fricka vyplatí a Rózinku uklidní, že se jí Fricek brzy vrátí...
Černobílou filmovou pohádku plnou pěkných písniček natočili v roce 1977 v brněnském televizním studiu podle scénáře P. Šruta režisér M. Peloušek.